Ani správně vedený koučovací rozhovor nemusí automaticky znamenat, že se podaří dostat k podstatě klientova tématu. Kouč může dobře znát strukturu, pracovat s otázkami a držet se etických pravidel, přesto může rozhovor zůstat spíše na povrchu. Co tedy může pomoci, aby byl kontakt s klientem hlubší a samotný rozhovor přínosnější?
Používejte otázky, které klienta otevřou
To, že otázka není uzavřená na odpověď ano či ne, ještě samo o sobě neznamená, že je skutečně otevřená. Podstatné je, zda klientovi nechává dostatek prostoru, aby mohl sám přemýšlet, hledat vlastní souvislosti a dojít ke svému řešení.
Některé otázky se tváří jako otevřené, ale už předem obsahují určitý směr. Pokud se kouč ptá například na nastavení hranic, změnu životního stylu nebo konkrétní pracovní krok, může do otázky nevědomky vkládat vlastní představu o tom, co by měl klient udělat. Tím se rozhovor nenápadně posouvá od zkoumání klientova pohledu k vedení k určitému závěru.
Při formulaci otázek je proto užitečné hlídat, zda skutečně vycházejí z toho, co klient říká a jak o své situaci přemýšlí. Pokud otázka vzniká hlavně z nápadu kouče, který už má v hlavě možné řešení, může spíše směrovat než otevírat další prostor pro klientovo vlastní uvažování.
TIP: Absolvujte certifikovaný kurz koučování a naučte se konkrétní techniky a postupy.
Ptejte se pouze na jednu věc v daném okamžiku
Méně zkušený kouč někdy skládá do jedné věty několik otázek najednou. Výsledná formulace pak sice působí jako jeden celek, ve skutečnosti ale klientovi předkládá několik různých témat současně.
Klient se následně musí rozhodnout, na kterou část vlastně odpoví. Může se chytit poslední otázky, té nejsnazší nebo té, která v něm nejvíce zarezonuje, zatímco ostatní zůstanou bez reakce.
Takové otázky zbytečně zvyšují nároky na klientovu pozornost. Místo soustředění na vlastní téma se musí nejprve zorientovat v tom, co po něm kouč vlastně chce. Rozhovor se tím může zpomalit, rozmělnit nebo klienta zbytečně vyvést z toku přemýšlení.
Pozor na využívání množného čísla
Používání množného čísla může v koučovacím rozhovoru působit příjemně a podporovat dojem spolupráce. Zároveň ale může nechtěně vytvářet pocit, že kouč a klient nesou odpovědnost za řešení společně.
Například otázka „Co s tím uděláme?“ může klientovi naznačovat, že kouč bude aktivně hledat další postup spolu s ním. Tím se může měnit samotná role kouče a klient začne očekávat konkrétní doporučení, návrh řešení nebo převzetí části odpovědnosti.
Vhodnější je proto pracovat s formulacemi, které ponechávají rozhodování i další kroky na klientovi a podporují jeho samostatnost.
Více informací ze světa koučinku najdete na www.akor.cz.
