Nároky zaměstnance na pracovní volno

Každý zaměstnanec má nárok na pracovní volno. Některé volno je placené, v jiných případech je zaměstnanec doma zadarmo. Jaké jsou nároky zaměstnance na pracovní volno? 

V průběhu trvání každého pracovního poměru nastanou určité skutečnosti, které zaměstnanci dočasně znemožní plnit jeho pracovní povinnosti. Tyto skutečnosti se správně označují jako překážky v práci.

V některých z těchto případů má zaměstnanec právo na tzv. placené volno, tedy volno s náhradou mzdy. V jiných případech mu náleží pouze pracovní volno bez náhrady mzdy, tzv. neplacené volno. 

Nároky zaměstnance na pracovní volno se řídí zákoníkem práce a příslušnými nařízeními vlády. Je potřeba říci, že termíny placené či neplacené pracovní volno, zákoník nezná. Tyto situace však lze najít pod již zmíněným termínem překážky v práci. Za ně buď zaměstnanci náhrady mzdy náleží, nebo naopak.

Návštěva lékaře

Každý zaměstnanec má nárok na placené pracovní volno z důvodu vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení. Jednou ze základních podmínek ovšem je, že ho nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

Náhrada mzdy samozřejmě platí jenom za nezbytně nutnou dobu, do které se počítá i cesta. Zaměstnanec zároveň musí prokázat, že u lékaře skutečně byl.

K tomu se používají tzv. propustky k lékaři. Každý zaměstnavatel mívá většinou svoji propustku k lékaři, lze si ovšem i stáhnout vzor propustky k lékaři PDF z internetu.

Jedná-li se o pracovnělékařskou prohlídku, pak má zaměstnanec volno na nezbytně nutnou dobu.

Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení

Zaměstnanec má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení. Podmínkou je, že doprovod byl nezbytný a uvedené úkony nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Maximální délka volna může být jeden den.

Svatba

Pokud se jedná o vlastní svatbu, musí dát zaměstnavatel v práci dva dny volna. Z toho jeden den k samotné účasti na svatebním obřadu. Náhrada mzdy však zaměstnanci přísluší jen za jeden den.

Když jde rodič na svatbu svého dítěte, má nárok na jeden den placeného volna. 

Narození dítěte

Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět.

Bez náhrady mzdy se poskytne pracovní volno k účasti při porodu manželky či družky.

Pohřeb

Při úmrtí a pohřbu záleží na příbuzenském poměru. Pokud jde o pohřeb vlastního rodiče, sourozence, rodiče nebo sourozence manžela, manžela dítěte nebo manžela sourozence, pak má zaměstnanec nárok na jeden den placeného volna k účasti na pohřbu. A případně na další den placeného volna, pokud obstarává pohřeb.

Na placené volno má nárok také zaměstnanec při účasti na pohřbu prarodiče, vnuka, prarodiče manžela, případně i na pohřbu jiné osoby, která se zaměstnancem v době úmrtí žila v domácnosti. 

Volno se poskytuje na nezbytně nutnou dobu, maximálně na jeden den.

Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků

Pokud se zaměstnanec nemůže dostat do práce kvůli špatné dopravě, nepředvídanému přerušení dopravního provozu nebo zpoždění MHD, pak má smůlu. Dostane sice pracovní volno, ovšem bez náhrady mzdy. 

Stěhování

Při stěhování má zaměstnanec nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny. Musí však mít vlastní bytové zařízení. Pokud žádný nábytek nestěhuje, pak volno nedostane.

Ošetřování člena rodiny

Zvláštním případem překážky v práci je ošetřování člena rodiny. Jedná se o dávku z nemocenského pojištění, nikoliv náhradu mzdy zaměstnavatelem. Podmínkou ošetřování člena rodiny je, že se musí jednat o dítě mladší 10 let. 

Zaměstnanci nepřísluší po dobu trvání těchto překážek náhrada mzdy. Avšak má nárok na dávky nemocenského pojištění a státní sociální podpor podle právních předpisů z oblasti sociálního zabezpečení (podobně jako např. invalidní či sirotčí důchod).

Výše uvedené důvody poskytnutí volna s náhradou mzdy jsou zákonem garantované. To však neznamená, že se od nich zaměstnavatel nemůže odchýlit ve prospěch zaměstnance.

Dohodou nebo kolektivní smlouvou lze uznat i jiné překážky v práci, pracovní volno ve větším rozsahu nebo třeba nad rámec zákona poskytnout právo na náhradu mzdy i v případech, ve kterých zaměstnanci nenáleží.

Pokud překážky zaměstnance trvají delší dobu nebo není schopen pracovat na plný úvazek, pak je na místě se dohodnout třeba na polovičním úvazku.