magazin

Kardioložka: Poslední rok v izolaci byl pro lidi s nadváhou velmi těžký

Mišíková se zabývá zejména problémem arytmie.

Ne každému z nás bije srdce stejně a pravidelně. Srdce dospělého člověka za normálních okolností bije pravidelnou rychlostí 60 až 90 krát za minutu. O arytmii mluvíme tehdy, když naše srdce pracuje příliš rychle, příliš pomalu, nebo občas vynechává – bije nepravidelně.

Poruchy rytmu mohou probíhat i asymptomaticky a není to až tak vzácné. Málokdo z nás si uvědomuje, co nastane, když naše srdce ztratí pravidelný rytmus.

„Arytmie mohou postihnout kohokoliv – muže, ženy, ale i děti,“ vysvětluje Silvia Mišíková, primářka arytmologického oddělení I. Kardiologické kliniky VÚSCH v Košicích.

Minulý rok byl velmi náročný. Kvůli pandemii jsme omezili sociální kontakt, cestování, měnilo se pracovní prostředí i zažitý rodinný koloběh. Jak tyto stresové situace mohou působit na pacienty, kteří již trpí nějakým onemocněním srdce?

Inu, není pochyb že jde o stresovou situaci. Tolerance stresu je u lidí různá – kým

Silvia Mišíková
MUDr. Silvia Mišíková, PhD., MPH je primářkou I. Kardiologické kliniky VÚSCH. v Košicích, kde působí od roku 2004.
Vystudovala Lékařskou fakultu UPJŠ, obor všeobecné lékařství. Má atestaci z interní medicíny I. stupně a atestaci z kardiologie. V roce 2009 ukončila studium PhilosophiaeDoctor a v r. 2015 Master of PublicHealth.
Pracovala na III. Interní klinice v Košicích, která byla zaměřena na problematiku poruch srdečního rytmu. Už šestý rok pracuje jako vysokoškolský pedagog na LF MU.
někdo dokáže danou situaci docela dobře tolerovat, pro jiného je to velká zátěž. Zdravý jedinec by při stresu neměl mít zdravotní potíže.

Avšak u jedinců s predispozicí nebo s již známým kardiálním onemocněním, může být stres spouštěčem poruchy rytmu, může vést k vzestupu krevního tlaku a někdy může být tím posledním spouštěčem vzniku akutního infarktu myokardu.

Zaznamenali jste v tomto období na arytmologickom oddělené zvýšený počet pacientů?

I když jsme to do jisté míry očekávali, nestalo se tak. Myslím si, že část pacientů, která i měla potíže se bála navštívit zdravotnické zařízení. Na druhé straně jsme sledovali mírný vzestup akutních infarktů myokardu.

Existuje několik typů arytmií. Které jsou nejvážnější?

Obecně platí, že arytmie, které mají svůj původ v předsíních, jsou méně závažné a většinou neohrožují pacienta bezprostředně na životě, ale vyžadují léčbu.

Arytmie, které mají svůj původ v komorách, jsou podstatně závažnější a mohou pacienta i bezprostředně ohrozit na životě, případně v krátké době vést k poruše vědomí.

Arytmii dělíme do dvou velkých skupin: bradykardie – poruchy rytmu, když lidské srdce bije velmi pomalu, tedy pod 60 úderů za minutu, nebo občas vynechává a tachykardie – poruchy rytmu, když srdce bije příliš rychle, tedy nad 100 úderů za minutu, přičemž rytmus srdce může být pravidelný, ale i nepravidelný.

Může člověk trpět arytmií srdce a nevědět o tom?

Ano. Poruchy rytmu mohou probíhat i asymptomaticky a není to až tak vzácné.

Tito pacienti mají na jedné straně výhodu, protože se cítí dobře a nemají žádné subjektivní potíže.

Na druhé straně tím, že nejsou léčeni, jsou vystaveni riziku komplikací. Ty mohou nastat z důvodu selhání srdce jako pumpy při dlouhotrvající nepřiměřeně vysoké nebo nepřiměřeně nízké tepové frekvenci, ale při některých poruchách rytmu to může být i tvorba krevních sraženin v dutinách srdce a z toho plynoucí komplikace (cévní mozková příhoda – porážka).

Fibrilace síní je nejčastější trvalou arytmií. Co je její spouštěčem?

Závisí na mnoha faktorech, zda jde o fibrilaci síní u mladších, jinak poměrně zdravých jedinců nebo jde o pacienty kardiaky.

V prvním případě jsou důvodem jisté změny lokalizované v ústích plicních žil v levé předsíni.

Pro lepší pochopení – do levé předsíně ústí čtyři plicní žíly. V místě vstupu plicních žil do samotné levé síně mohou vzniknout místa, která začnou spouštět poruchu rytmu.

Pokud ale jde o kardiaky s postižením srdečního svalu různým patologickým procesem, který vede ke zvětšení levé předsíně, je mechanismus složitější.

Může arytmii způsobovat i stres?

Určitě ano. Ale nechci vylekat čtenáře, aby nežili ve strachu a nemysleli si, že v době stresu určitě dostanou poruchu rytmu.

Ta se dostavuje pouze u jedinců, kteří mají jisté změny v myokardu, tedy nějaký chorobný proces, jistou predispozici. A pak je stres už jen tím posledním spouštěčem.

Někteří pacienti už vědí, že po velkém stresu nebo fyzické zátěži se s odstupem několika hodin dostaví záchvat poruchy rytmu.

I obezita ovlivňuje funkci srdce. Osvěta k řešení obezity stoupá, ale počet obézních lidí na světě přesáhl dvě miliardy. Proč?

PR články

Další články autora